Povinnou součástí každého automobilu, ať už nás či v zahraničí, je i státní poznávací značka. A ačkoliv mnoho zemí nesouhlasí s ostatními v mnoha ohledech, v tomto jsou pozoruhodně jednotné – je prakticky jedno, ve kterém státě se nacházíte, každý vůz je vždy opatřen SPZ, která je umístěna na přední straně pod motorem a na zadní straně pod kufrem.
Zde se můžeme divit, co vedlo v podstatě všechny národy světa k tak jednotnému postupu. Asi totiž není třeba říkat, že něco takového se nestává vůbec často. Jistě, každá země má vlastní způsob číslování, avšak základní pravidla vždy platí, stejně jako to, že všechny značky jsou zaregistrovány v mezinárodní databázi.
Ta samozřejmě není veřejně přístupná. Mohou do ní nahlížet pouze policisté z dopravního oddělení, ve výjimečných případech pak i ti z jiných resortů. Dozví se v ní nejen typ a barvu vozidla (což znamená, že není možné značku jen tak vyměnit za jinou), stejně jako jméno a adresu jeho majitele.
To vše samozřejmě značně usnadňuje práci, pokud jde o odcizená auta. Díky tomu, že ona databáze je mezinárodní, pak není možné odcizený vůz schovat například v cizině – většina zemí má s ostatními dohodu o vydávání pachatelů, a pokud se přijde na to, že máte ukradené auto, budete vydáni do země, ve které jste vůz odcizili. Tam pak budete souzeni podle platných zákonů daného státu.
Ovšem nejen krádeže se tímto snáze vyřeší. Také dopravní přestupky je mnohem snazší pokutovat. V současné době je mnoho z nich zachyceno pouze na kameru. Pokud však známe SPZ onoho auta, pak to příliš nevadí – jednoduše si majitele zjistíme v databázi a zahájíme s ním přestupkové řízení.
Je tedy jasné, proč je tento jednotný identifikační systém pro všechny prospěšný. Jistě, někdy na něj můžeme nadávat, avšak pokud nám auto někdo ukradne, pak to s největší pravděpodobností bude právě díky němu, že se nám vrátí zpátky. A na tom tu záleží především.