Planeta vznikla před 4,6 miliardami let a nachází se ve známé Mléčné dráze. Je to třetí planeta od Slunce. Země se označuje jako planeta. Pojďme si tento pojem vysvětlit.

Členění kosmických těles:

·         hvězda – jedná se kosmický objekt, v jehož jádře se uvolňuje energie syntézou vodíku na hélium tzv. termonukleární reakce. Díky ní vydává hvězda světlo a teplo. Má kulovitý tvar, ve kterém je udržovaná pomocí gravitace.

·         planeta – těleso, které obíhá kolem hvězdy. Nevydává světlo a má také kulovitý tvar.

·         planetka – malá tělesa obíhající kolem hvězdy

·         kometa – objekty složené především z ledu a prachu. Skládá se ze tří částí – ohon, koma a jádro. Komety obíhají po excentrických drahách.

·         meteorická tělesa : meteoroid – vletí-li do atmosféry, stává se meteorem. Avšak pokud dopadne na zem jedná se o meteorit

Geoid je nepravidelné těleso, které značí tvar Země. Používá se tzv. referenční elipsoid, který nahrazuje geoid – koule zploštěná rotací kolem zemské osy. Pro vědce, kteří zkoumají Zemi je tento objekt matematicky lehčí spočítat.

Složení Země

Není žádná novinka, že se zeměkoule skládá ze zemské kůry, pláště a jádra. Ale ne všichni vědí o astenosféře, která se nachází ve vrstvě spodního pláště. Po té se pohybují horninové neboli litosférické desky.

Země vlastní jen jeden měsíc, který má poloměr 3400 kilometrů a jeho atmosféra je velmi řídká. Na svém povrchu má měsíční moře, což jsou krátery. Meteor prorazil na povrch a láva se vylila ven.

Zajímavými pojmy jsou perihélium a afélium. Oba pojmy jsou zapříčiněny rotací Země. Mezi letní slunovratem a podzimní rovnodenností nastává odsluní neboli afélium, kdy je planeta nejdále od Slunce. Mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností poté vzniká přísluní – perihélium, kdy je Země nejblíže k naší hvězdě.

Krátké informace k naší kolébce života nikdy neuškodí. Uvidíme, jak dlouho lidstvu vydrží voda a pevná půda pod nohami.