Autor: devene

Ještě před pár měsíci bych si nepomyslel, že budu řešit dovoz auta s LPG Lpgservis ze zahraničí. Vždycky jsem měl pocit, že je to zbytečně složité – papírování, technická, přihlášení, prostě hromada starostí. Jenže ceny aut u nás šly nahoru a když jsem začal počítat, kolik mě stojí benzín měsíčně, bylo mi jasné, že něco musím změnit. Kamarád mi tehdy poradil, ať se podívám po autě na LPG – a klidně ze zahraničí. Prý se to fakt vyplatí. No a jak jsem se do toho trochu ponořil, zjistil jsem, že měl pravdu. Jezdím hodně. Nejen do práce, ale i po výletech, po rodině, občas i nějaké delší cesty. Benzín už pro mě prostě nebyl ekonomický.

LPG mě na první pohled zaujal cenou – litr plynu stojí skoro polovinu toho, co benzín. Ale důležité pro mě bylo i to, že to nemá žádný negativní vliv na motor, když je systém dobře udělaný. Dnes už je to technologie úplně někde jinde než před deseti lety. Navíc – LPG auta jsou šetrnější k životnímu prostředí. A i když se nepovažuju za ekologa roku, tak tohle mi dává smysl. No, přiznám se – sám bych si na to netroufl. Ale našel jsem firmu, která se přímo specializuje na dovoz aut s LPG, a všechno zařídila za mě.

Stačilo jim říct, co zhruba hledám – značka, výbava, rozpočet – a za pár dní mi poslali nabídky. Vybral jsem si vůz z Německa, krásně zachovalý, s ověřenou servisní historií a hlavně – už upravený na LPG přímo z výroby. Nemusel jsem řešit téměř nic. Oni ho přivezli, připravili na STK, zařídili přihlášení, a dokonce pomohli s pojištěním. A já? Já jen nasedl a vyrazil na první jízdu. Na 100 %. Spotřeba je naprosto v pohodě, náklady na provoz šly dolů hned od prvního tankování. A i když byla počáteční investice do dovozu o něco vyšší než koupě běžného auta tady, dlouhodobě jsem výrazně ušetřil. Navíc mám auto v lepším stavu, než bych za stejnou cenu pořídil v Česku. A co je super – LPG čerpací stanice jsou dnes skoro všude. Není to žádný kompromis, spíš chytré rozhodnutí.

Ještě před pár měsíci bych si nepomyslel, že budu řešit dovoz auta s LPG Lpgservis ze zahraničí. Vždycky jsem měl pocit, že je to zbytečně složité – papírování, technická, přihlášení, prostě hromada starostí. Jenže ceny aut u nás šly nahoru a když jsem začal počítat, kolik mě stojí benzín měsíčně, bylo mi jasné, že něco musím změnit. Kamarád mi tehdy poradil, ať se podívám po autě na LPG – a klidně ze zahraničí. Prý se to fakt vyplatí. No a jak jsem se do toho trochu ponořil, zjistil jsem, že měl pravdu. Jezdím hodně. Nejen do práce, ale i po výletech, po rodině, občas i nějaké delší cesty. Benzín už pro mě prostě nebyl ekonomický.

LPG mě na první pohled zaujal cenou – litr plynu stojí skoro polovinu toho, co benzín. Ale důležité pro mě bylo i to, že to nemá žádný negativní vliv na motor, když je systém dobře udělaný. Dnes už je to technologie úplně někde jinde než před deseti lety. Navíc – LPG auta jsou šetrnější k životnímu prostředí. A i když se nepovažuju za ekologa roku, tak tohle mi dává smysl. No, přiznám se – sám bych si na to netroufl. Ale našel jsem firmu, která se přímo specializuje na dovoz aut s LPG, a všechno zařídila za mě.

Stačilo jim říct, co zhruba hledám – značka, výbava, rozpočet – a za pár dní mi poslali nabídky. Vybral jsem si vůz z Německa, krásně zachovalý, s ověřenou servisní historií a hlavně – už upravený na LPG přímo z výroby. Nemusel jsem řešit téměř nic. Oni ho přivezli, připravili na STK, zařídili přihlášení, a dokonce pomohli s pojištěním. A já? Já jen nasedl a vyrazil na první jízdu. Na 100 %. Spotřeba je naprosto v pohodě, náklady na provoz šly dolů hned od prvního tankování. A i když byla počáteční investice do dovozu o něco vyšší než koupě běžného auta tady, dlouhodobě jsem výrazně ušetřil. Navíc mám auto v lepším stavu, než bych za stejnou cenu pořídil v Česku. A co je super – LPG čerpací stanice jsou dnes skoro všude. Není to žádný kompromis, spíš chytré rozhodnutí.

To, čeho jsme v posledních letech v Česku svědky, u nás nemá v historii obdoby. Bohatým se zvyšují příjmy a majetky, chudí dále chudnou. Různá politická rozhodnutí jsou schvalována pro ty, kteří už tak ždímají státní rozpočet, čerpají nemalé dotace a žijí si v luxusu, zatímco běžní obyvatelé, na kterých stojí ekonomika, protože ze své práce odvádí daně a pojištění, mají stále méně a méně peněz. A vláda je za to chce ještě trestat například tím, že budou už příští rok platit daleko více peněz za základní potřebu – za bydlení a teplo.

Socialismus se vyznačuje tím, že stát co nejvíce peněz sebere lidem, a poté je rovnoměrně rozděluje, například ve formě cenově dostupných bytů nebo investicemi do zdravotnictví, školství a podobných nutných zařízení. Jenže u nás se to neděje. Stát sice vybírá stále více peněz, ty ale často končí v soukromých kapsách. Současnou vládu provádí jeden skandál za druhým, peníze odtékají po miliardách, ale nikdo za nic nenese zodpovědnost. Jak dlouho to ještě bude trvat?

Vláda spěje k socialismu naruby. Bohatým dává a chudým bere. Jak dlouho je tento stav udržitelný? Jak dlouho si občané nechají líbit, že jim stát bere stále více peněz, které končí bůh ví kde? Úroveň našeho zdravotnictví klesá, úroveň školství rovněž, ale plnými hrstmi vláda vyhazuje peníze z okna. Podpora zahraničních věcí je sice hezká, ale můžeme to dělat až v momentě, kdy sami máme všechno zaplacené a skvěle fungující. Což nemáme.

Uvědomuje si někdo z vlády, co bude s republikou, kterou zatížilo několik vlád po sobě tak obrovskými dluhy? Firmy odsud utíkají, protože se jim tu nevyplatí podnikat, pozvolna poroste nezaměstnanost, tudíž klesne i objem vybraných daní a pojištění. A co bude potom? Co se stane, až dojdeme do bodu zlomu, ke kterému se blížíme mílovými kroky? Ví to někdo, nebo naši vládní činitelé stále spí na růžovém obláčku? Ať je to jakkoliv, zaplatí to opět jen obyčejní občané…

To, čeho jsme v posledních letech v Česku svědky, u nás nemá v historii obdoby. Bohatým se zvyšují příjmy a majetky, chudí dále chudnou. Různá politická rozhodnutí jsou schvalována pro ty, kteří už tak ždímají státní rozpočet, čerpají nemalé dotace a žijí si v luxusu, zatímco běžní obyvatelé, na kterých stojí ekonomika, protože ze své práce odvádí daně a pojištění, mají stále méně a méně peněz. A vláda je za to chce ještě trestat například tím, že budou už příští rok platit daleko více peněz za základní potřebu – za bydlení a teplo.

Socialismus se vyznačuje tím, že stát co nejvíce peněz sebere lidem, a poté je rovnoměrně rozděluje, například ve formě cenově dostupných bytů nebo investicemi do zdravotnictví, školství a podobných nutných zařízení. Jenže u nás se to neděje. Stát sice vybírá stále více peněz, ty ale často končí v soukromých kapsách. Současnou vládu provádí jeden skandál za druhým, peníze odtékají po miliardách, ale nikdo za nic nenese zodpovědnost. Jak dlouho to ještě bude trvat?

Vláda spěje k socialismu naruby. Bohatým dává a chudým bere. Jak dlouho je tento stav udržitelný? Jak dlouho si občané nechají líbit, že jim stát bere stále více peněz, které končí bůh ví kde? Úroveň našeho zdravotnictví klesá, úroveň školství rovněž, ale plnými hrstmi vláda vyhazuje peníze z okna. Podpora zahraničních věcí je sice hezká, ale můžeme to dělat až v momentě, kdy sami máme všechno zaplacené a skvěle fungující. Což nemáme.

Uvědomuje si někdo z vlády, co bude s republikou, kterou zatížilo několik vlád po sobě tak obrovskými dluhy? Firmy odsud utíkají, protože se jim tu nevyplatí podnikat, pozvolna poroste nezaměstnanost, tudíž klesne i objem vybraných daní a pojištění. A co bude potom? Co se stane, až dojdeme do bodu zlomu, ke kterému se blížíme mílovými kroky? Ví to někdo, nebo naši vládní činitelé stále spí na růžovém obláčku? Ať je to jakkoliv, zaplatí to opět jen obyčejní občané…